Původ školy

Lidé evangelického vyznání (tzn. utrakvisté a Čeští bratři) tvořili v českých zemích do bělohorské bitvy (r. 1618) většinu obyvatelstva. Po radikální změně, kterou přinesla rekatolizace českých zemí, až do uzákoněné tolerance vyznání (r. 1781) přežily některé menší komunity i na Českomoravské vrchovině. Evangelíci v dobách svého pronásledování posilovali svou sounáležitost čtením knih (např. Bible Kralické), společným zpěvem, i při tajných bohoslužbách s přijímáním z kalicha (v Horní Krupé a okolí např. u Jelení studánky v Kráteckých lesích).

V dobách tolerance pak evangelíci založili svůj sbor (nejprve spadají pod sbor v Krucemburku, pak pod Sázavu). Roku 1847 postavili kostel, 1868 školu a 1870 faru pro prvního faráře Františka Smetánku. V roce 1895 pak založili kazatelskou stanici v Havlíčkově Brodě, kde také rozvíjí svou činnost, především díky stěhováním obyvatelstva do měst a díky studentům německobrodského gymnázia evangelického vyznání, kteří přicházejí z různých koutů Vysočiny (mnozí z nich se stanou významnými osobnostmi).

Areál dnešního komunitního centra vzniknul odkoupením staré usedlosti (půl gruntu) čp. 39 od Rozálie Blažkové za cenu 4780 zl. Částku si rozdělili evangelíci mezi své členy jako dluh, který postupně spláceli. K tomu patřilo asi 6 ha pozemků, z jejichž výnosu se částečně v naturáliích hradil provoz školy, mzda učitele a faráře. Usedlost stávala v místě dnešní školy, která však roku 1888 vyhořela během velikého požáru, při kterém lehlo popelem v Krupé na 7 usedlostí (oheň vznikl ve statku čp. 28).

Rodina učitele (od r. 1874 Josef Kozák) bydlela na faře a děti měli provizorní výuku v budově hostince Emilie Herrmannové (židovského vyznání), v tzv. „Židovně“. Roku 1889 budovu školy nově postavil chotěbořský stavitel evangelického vyznání František Kruml (stavěl také chotěbořské gymnázium a kapli sv. Anny). Tato budova školy s menšími stavebními úpravami stojí dodnes. Budova školy postupně sloužila různým účelům. Z poloviny jako byt (dříve učitelský) z poloviny jako modlitebna pro shromáždění v zimních měsících (dříve učebna). K areálu patří na dálku ještě evangelický kostel (toleranční modlitebna), která si od svého postavení ponechala původní ráz, i se stavebními omezeními platící do roku 1861 (modlitebna za vesnicí, vchod z polí, bez věže a zvonu).

V roce 2008 proběhla jeho renovace podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé. V roce 2008 se začínají rekonstruovat společenské prostory školy. V témže roce s dětmi přírodovědného kroužku Slunečnice začínáme budovat přírodní poznávací stezku „Za humny“ (nad areálem Krupské školy).

V r. 2011-12 dochází k rekonstrukci budovy stodoly, která má dva prostory – Dědova dílna (z dřívější garáže), místo pro výuku řemesel a venkovských dovedností a Galerie stodola, místo pro výstavy, přednášky, slavnosti a další komunitní akce. V témže roce dochází k zateplení fasády fary.

V roce 2013 by mělo dojít k úpravám „školní louky“ na přírodní výukovou zahradu, ke stavbě výukového altánu „Přírodní učebna“ a měla by začít rekonstrukce kolen při budově školy („Zahradní učebna a Učitelská světnice“). V témže roce by také měla proběhnout první etapa výstavby naučné stezky s pracovním názvem „Jelení studánka“. V budoucnosti bychom rádi opravili střechu školy a půdní vestavbou zřídili další učebnu pro zimní období s malými prostory k přenocování pro menší skupinky návštěvníků.